Články autora

Kdo se zajímá o historii polského námořnictva bude znát prvé jméno. Kdo staví makety lodí a nejezdí jen doma za chalupou
na kačáku, ale občas vyrazí i do světa, mohl by znát to druhé jméno. Já jsem se na mezinárodních závodech v Polsku nejdříve
seznámil s Wojcechem , pak s jednou velkou lodí a když jsem se rozhodl o ní napsat, tak konečně i panem Poincem (obrazně).

K nejpěknějším akcím na soutěžích a setkáních lodních modelářů patří noční jízdy. Jak romanticky působí barevná světélka na klidné vodní hladině pod hvězdným nebem. Nikdy si tuto podívanou nenechám ujít. Pro některé maketáře a většinu laické veřejnosti je to vskutku něco neobvyklého, ale občas se jako zastánce přesné stavby modelů lodí musím pozastavit nad tím, jak málo modelářů pravidla určující správné použití světel a znaků na lodi zná a respektuje. Často je vidět lodní modely svítící jako vánoční stromeček. Není divu, pokud vím, nevyšel v posledních letech žádný článek zabývající se touto tématikou. Na rozdíl od mnoha článků na téma konstrukce různých spínačů osvětlení od nejjednodušších až po ten programovatelný s osmi funkcemi.

Původní můj příspěvek co sem dal Keba, nebyl určeno pro MoNaKo. Proto to napíši znovu, trochu jinak a hned zareaguji na pár připomínek. Návštěva TT v Protivanově byla kratičká, ale stála za to. Abych ji mohl absolvovat, musel jsem si vzít na „výlet“ do auta dvě vnučky a pak jsem mohl vyrazit coby divák na závěr „Víkendu s TT“ organizovaným klubem NAMOLO. Soutěž v tažení a tlačení remorkéry se odehrávala v pěkném prostředí kempu Protivanov u Prostějova. Podrobně to již vylíčil Keba Nex, takže k věci.

Na většině lodí je spousta různého zábradlí. Vojáci většinou dávají přednost ocelovým lanům provlečeným oky, která jsou navařena nebo

vyválcována na sloupku. Civilní lodě zase preferují zábradlí svařované z trubek o nejrůznějším průměru. Poslední dobou na DF a chatu MoNaKa

proběhla několikrát diskuze na téma, jak to zábradlí udělat, aby aspoň trochu vypadalo. Posílám tedy velmi stručný, ale podle mne dostatečný popis

jak to páchám já.

Pro mne, lodního modeláře je zima protivná ať je mírná nebo krutá. Nedá se jezdit (soutěžit) a pořád vysedávat v dílně, taky omrzí. Takže jsem se domluvil s Pavlem a 4.února jsme vyrazili na 10. ročník bazénového ježdění v Opole. Je to s podivem, ale je to pro mne blíž než do Mostu. Pavel přibral ještě nového zájemce o lodní modelařinu v juniorském věku a tak jsme jeli dokonce tři.