Články autora

Již dva roky uběhly od návrhu a realizce

jednoduchého modelu remorkéru Monako I. Za tu dobu se našlo několik „statečných“, kteří si ho postavili. Prototyp je doposud v aktivní službě

a rozhodně nezahálí a jak to vypadá ani zahálet nebude. Účastnil se mnoha setkání lodních modelářů i dvou soutěží v Tug Towingu, které proběhly

loni a letos se už chystá do Mostu. Proto jsem se rozhodl podělit se o některé zkušenosti z provozu modelu a drobná vylepšení.

Jaro se kvapem blíží a s ním i tradiční setkání nejen lodních modelářů
v Praze na Lužinách! Tentokráte s přívlastkem MILITARY! Jak správně tušíte, další budou SPEED a WIND. Což znamená,
že válečné lodě všeho druhu jsou obzvláště vítány! Vezměte svoji loďku,
auto či éro (a je jedno zda se jedná o špičkovou maketu a nebo model jen pro radost)
a přijďte si zajezdit a popovídat s ostatními modeláři. A určitě ta loďka nemusí
být ani vojenská.

Jednoho dne jsem byl vyzván, abych se pokusil navrhnout konstrukci lodě, kterou postavíte nejlépe za jeden den, nic

to prakticky nestojí, materiál je snadno dostupný, nářadí skoro žádné nepotřebujete a stavbu zvládne třeba i dědeček pro svého

vnuka, který k němu přijede na víkend. Dlouho mě nic nenapadalo, až jsem si vzpomněl na parníky z Brněnské přehrady. Jako

správný brněnský patriot bych napsal "parníky z Prýglu". Na internetu jsem si našel pár obrázků a bylo jasno. Ve skutečnosti se

nejdná o žádné parníky, ale výletní lodě poháněné elektromotry. Nikdo jim ale neřekne jinak než parník.

Tento článeček jsem se rozhodl napsat poté, co jsem obdržel několik fotografií,
které se nedaly publikovat ani na webu a přitom to byla velká škoda,
protože se snímky zachycovaly pěkné modely. Autor modelu tak svoje dílo bohužel
trošku degradoval. Samozřejmě zdaleka ne každý je rozený fotograf a přiznejme si,
že větši z nás spoléhá na automatiku fotoaparátu obzvláště v dnešní
době „digitálů“. Nečekejte ani tak přesný návod jako spíš několik praktických rad.

Obdržel jsem několik dotazů ohledně rozmístění světel na stožáru Monaka II. a také jak mají svítit a jak je to celé

zapojené. Abych alespoň částečně uspokojil zvědavost některých z Vás, napsal jsem tento krátký článek o rozmístění světel na

stožáru.

Lampy na stožár byly hotové a tak jsem mohl přistoupit k výrobě vlastního stožáru. Začal jsem hledáním vhodných trubiček, ale

nakonec jsem se rozhodl vyrobit si je sám. Koukal jsem do obrázků a začalo mi docházet, že ten původně jednoduchej stožár se

s každým pohledem mění v takovou obludnou chobotnici.

Jedinečná série šesti kapesních kalendáříků, která byla jen ve velmi omezeném nákladu vydána pro server MoNaKo má své majitele. Jak se ale ukázalo, zdánlivě jednoduchá otázka na kterou bylo možné během chvilky najít odpověď na Internetu, byla pro většinu odpovídajících asi chytákem díky tomu jak byla položena.

Před zkompletováním násteveb je potřeba udělat stožár. Na stožáru je spousta signálních lamp a chtěl jsem aby i svítila. Následoval obvyklý postup.

Z „plánu“ jsem převzal základní rozměry a k tomu si vytiskl několik snímků originálních svítilen. Naštěstí nejsou tvarově nikterak složitá.

Největším problémem se zdálo být jejich „zasklení“. Základ tvoří válec s obdélnikovou podstavou a horním kruhovým poklopem svítilny. Těsně u

podstavy vychází ze svítilny napájecí kabel. Je tedy zřejmé, že se jedná o unifikovaný druh a všechny svítilny jsou prakticky stejné. Rozdílný je pouze

směr svícení.

Při stavbě horní části nástavby jsem přemýšlel nad správným postupem jak všechno sestavit dohromady, abych se nedostal do situace, že sice budu mít sestavenou nástavbu, ale náhle zjistim, že vnitřek už neudělám. Bylo to něco podobného jako si promítat film pozpátku. Tak mi vyšlo, že první co musím udělat je křeslo pro kormidelníka a asi i kapitána v jedné osobě. Jenže...

Chcete získat jedinečnou sérii šesti kapesních kalendáříků, která byla jen ve velmi omezeném nákladu vydána pro server MoNaKo? Kalendáříky mají na lícové straně dobové plakáty s námořní tématikou. Stačí správně odpovědět na jedinou soutěžní otázku a mít trochu štěstí...

Přední a zadní okna můstku jsou vybavena stěrači. Dnes se již běžně používají ramínkové stěrače, prakticky shodné s těmi co

mají automobily. Myšlenku na funkční stěrače jsem zavrh ihned a tak již nezbylo nic jiného než se pokusit o výrobu šesti

kousků. Až když jsem měl stěrače nastříkané barvou mě napadlo, jak by šly asi ještě udělat lépe, ale předělávat to se mi už

nechtělo.

Dalším krokem bylo zhotovení dveří. Jako materál jsem použil známé výstražné tabulky 0,8mm silné. Narýsoval
jsem na ně obrysy dveří a pečlivě vyříznul. Zabroušení jsem použil carborundum brousek (kvádřík) s dvojí
hrubostí. Naprosto ideální nástroj! Abych dosáhl potřebné síly dveří, slepil jsem na sebe dvě tabulky.
Vyříznul jsem otvor pro sklo a již výše popsaným postupem jsem vlepil rámečky...

Když jsem v červenci loňského roku psal článek o stavbě svého nového remorkéru pro Tug Towing, myslel jsem, že stavba už jen pofrčí. Jenže
ouha! Na soutěži v Tug Towingu O Branický soudek praskl šnekový převod navijáku a tak remorkér musel zpět do loděnice k výměně navijáku a
drobným úpravám. Při té příležitosti bylo rozhodnuto o jeho pojmenování a založení domácí loděnice „Monako“. Stavba přes zimu už
trochu pokročila a tak Vám mohu přinést pár informací jak jsem s tím zápasil.