Lodě

Obdržel jsem několik dotazů ohledně rozmístění světel na stožáru Monaka II. a také jak mají svítit a jak je to celé

zapojené. Abych alespoň částečně uspokojil zvědavost některých z Vás, napsal jsem tento krátký článek o rozmístění světel na

stožáru.

Pokročil jsem ve stavbě pidi lodičky v měřítku 1:200 a už čekám na regulátory, které se připravují firmou DSYS. Váha jednoho regulátoru bude kolem 1,5 g + - a výrobce bude regulátory běžně prodávat. O prvních testech v mini remorkéru Vás budu informovat.

Lampy na stožár byly hotové a tak jsem mohl přistoupit k výrobě vlastního stožáru. Začal jsem hledáním vhodných trubiček, ale

nakonec jsem se rozhodl vyrobit si je sám. Koukal jsem do obrázků a začalo mi docházet, že ten původně jednoduchej stožár se

s každým pohledem mění v takovou obludnou chobotnici.

To, že jsem si chtěl postavit parník od malička, jsem už někde psal. Cesta to byla nelehká. Kdysi mně napadlo, koupit si stavebnici Scheweningenu a udělat ji na páru. Dnes se považuje za klasiku Artur, přičemž Schew.je ještě starší. Já ho stavěl na vojně v letech 1975-1976. Jo jak ten čas letí! Po zjištění, že to je nereálné, byl Schew. dokončen se dvěma motory Igla za sebou a docela hezky jezdil. Dnes prochází generální opravou a bude zase plout.

Stavbu mini Smita jsem musel odložit, kvůli zdravotnímu stavu, ale něco málo jsem udělal. Motory, které jsem zakoupil v prodejně GM,

(objednací číslo 671-004 F -SFF-M20VA 0,045A 15.200 ot/min. na 3V), které vybral jako nejpřijatelnější motorář Bořík. První testy bez regulátoru na

jeden článek 1,2V jsem testoval ve vaně.

Před zkompletováním násteveb je potřeba udělat stožár. Na stožáru je spousta signálních lamp a chtěl jsem aby i svítila. Následoval obvyklý postup.

Z „plánu“ jsem převzal základní rozměry a k tomu si vytiskl několik snímků originálních svítilen. Naštěstí nejsou tvarově nikterak složitá.

Největším problémem se zdálo být jejich „zasklení“. Základ tvoří válec s obdélnikovou podstavou a horním kruhovým poklopem svítilny. Těsně u

podstavy vychází ze svítilny napájecí kabel. Je tedy zřejmé, že se jedná o unifikovaný druh a všechny svítilny jsou prakticky stejné. Rozdílný je pouze

směr svícení.

Při stavbě horní části nástavby jsem přemýšlel nad správným postupem jak všechno sestavit dohromady, abych se nedostal do situace, že sice budu mít sestavenou nástavbu, ale náhle zjistim, že vnitřek už neudělám. Bylo to něco podobného jako si promítat film pozpátku. Tak mi vyšlo, že první co musím udělat je křeslo pro kormidelníka a asi i kapitána v jedné osobě. Jenže...

K australským parníkům mě přivedla náhoda - sledování jednoho televizního seriálu “Co přináší řeka“ (All the river run). Zaujaly mě především krásné parníčky, které dokreslovaly dobovou atmosféru. Stále jsem přemýšlel, zda to byly jen makety či skutečné lodě či atrapy vyrobené pro film. Začal jsem se o to blíže zajímat a přes přítele, který si psal s jedním Australanem jsem se dověděl další překvapivé podrobnosti.

Přední a zadní okna můstku jsou vybavena stěrači. Dnes se již běžně používají ramínkové stěrače, prakticky shodné s těmi co

mají automobily. Myšlenku na funkční stěrače jsem zavrh ihned a tak již nezbylo nic jiného než se pokusit o výrobu šesti

kousků. Až když jsem měl stěrače nastříkané barvou mě napadlo, jak by šly asi ještě udělat lépe, ale předělávat to se mi už

nechtělo.

Abych přispěl na nové stránky MoNaKa, posílám popis dalšího ze svých modelů a připojuji několik fotek. První dvě fotky jsou z „Nábřeží paromilů“ v Hradci Králové - autor Ing.Jan Malec, další tři jsem fotografoval já na svém bazénu.

Dalším krokem bylo zhotovení dveří. Jako materál jsem použil známé výstražné tabulky 0,8mm silné. Narýsoval
jsem na ně obrysy dveří a pečlivě vyříznul. Zabroušení jsem použil carborundum brousek (kvádřík) s dvojí
hrubostí. Naprosto ideální nástroj! Abych dosáhl potřebné síly dveří, slepil jsem na sebe dvě tabulky.
Vyříznul jsem otvor pro sklo a již výše popsaným postupem jsem vlepil rámečky...

Když jsem v červenci loňského roku psal článek o stavbě svého nového remorkéru pro Tug Towing, myslel jsem, že stavba už jen pofrčí. Jenže
ouha! Na soutěži v Tug Towingu O Branický soudek praskl šnekový převod navijáku a tak remorkér musel zpět do loděnice k výměně navijáku a
drobným úpravám. Při té příležitosti bylo rozhodnuto o jeho pojmenování a založení domácí loděnice „Monako“. Stavba přes zimu už
trochu pokročila a tak Vám mohu přinést pár informací jak jsem s tím zápasil.

Začátkem prosince jsem seděl u Boříka a mluvilo se - o čem jiném než o modelařině a lodích. Zeptal se mě, co budu stavět za loď popřípadě jakou si koupím. Moje odpověď většinou zní: „mám na dodělání tři lodě a to je práce na dost dlouho“. Ale přesto mě to nedalo a stočil jsem řeč na maličké lodě o kterých jsem s Boříkem hovořili už před dobrými osmi roky. Našel jsem v katalogu od Revellu Harbour Tug Boat (objednací číslo 05207), která by se hodila na poježdění ve vaně. „Ten se mi moc nelíbí“, odpověděl Bořík.