Stavíme lodní makety - 6. díl

V mém oblíbeném měřítku 1:40 už jsou i drobnější detaily vidět víc než dost, a tak musím aspoň někde naznačit nějaký ten šroub či nýt. Jak na to? Abych jako Číňané dělal milimetrové šestihrany, na to nemám nářadí a ani ruce. Proto se musím spokojit s následujícím postupem:

Z kusu železa mám zhotovený přípravek (viz obrázek). Otvory v něm mají průměr od 0,6 mm až do 1,5 mm. Napříč jdoucí zářez má tloušťku materiálu, ze kterého se vyrábějí podložky do kancelářských složek. Přípravek ve svěrce dám do stojanu vrtačky a do sklíčidla vrtačky vložím zabroušenou stopku zlomeného vrtáku odpovídajícího průměru. Pak již razím jednu hlavu nýtu či šroubu za druhou (je potřeba jich udělat minimálně 50 % navíc). Tyto „hlavičky“ pak lepím na již kompletně hotový povrch modelu. Na nesavou podložku kápnu trochu disperzního lepidla Herkules. Ocelovou pinzetou vezmu jednu hlavičku a na její spodní rovnou stranu špičkou jehly nanesu trochu lepidla. Potom už se jen musím trefit na místo určení. Čtyři, šest, osm hlaviček lepím od oka. Pokud je jich víc, naznačím si měkkou tužkou jejich pozici. Když Herkules zaschne, trochou barvy odpovídajícího odstínu přilepené hlavičky ještě přetřu. Pozor - jen lehce! Hlavička musí získat potřebné zbarvení, ale barva ji nesmí zalít, její hrany musejí zůstat ostré. Práce je to piplavá a kupodivu nejhůře jdou ty poslední hlavičky.

Je potřeba také průběžně - skoro pořád - čistit pinzetu. Odpadlíky z pinzety nehledejte, jednodušší je vzít novou hlavičku. Takto znázorňuji větší hlavy šroubů či nýty. Pokud je potřeba naznačit něco jemnějšího, použiji postup, který mne naučil Roman Brychta. Na maketě, kterou zrovna stavím, mám tak naznačeny šrouby kolem oken a třeba na hlavách hlavních ventilátorů. Používám k tomu injekční jehlu, jejíž vnitřní průměr odpovídá průměru hlavy šroubu. Odřízl jsem zkosený hrot a vybrousil ostří kolem obvodu jehly (viz obrázek). Takto upravenou jehlou pak z tlustší samolepicí fólie, pokud možno odpovídající barvy, vykrajuji drobná kolečka. V jehle je přenesu na místo určení a drátkem z jehly vytlačím. Pokud se mi ruka zatřese jako ten beránek, není problém posunout kousek samolepky na místo, kam patří. I v tomto případě je ale potřeba šetřit silou a jehlou vykrojit opravdu jen tu fólii s lepem, bez podkladového papíru. Ten na barvě nedrží.

Když jsou hlavičky na místě, opět vezmu barvu a doladím barevnost a zafixuji naznačené šrouby. Protože má jít o hlavy šroubů, mohou fajnšmekři pod lupou třeba lámacím nožem naznačit i „šlic“, ale myslím si, že nic se nemá přehánět.

Kotevní naviják

Vezmeme-li to od přídě, je nyní na řadě kotevní naviják. Na ně opět používám oblíbené tabulky, z nichž slepím kostru navijáku, ve vrtačce vytočím bubny a pak nastoupí piplavá práce s koly, která hýbou řetězem. Je dobré, když vzdálenost mezi jednotlivými paprsky na tomto kole a velikost samotných paprsků je shodná s velikostí ok kotevního řetězu. Oko řetězu, které je ve vodorovné poloze, musí zapadnout mezi dva sousedící paprsky a následující článek přijde do mezery mezi dva protilehlé paprsky. Složité? Podívejte se na fotografii, případně do kvalitního výkresu.

Žebrování elektromotoru znázorňuji pásky papíru. Nezapomeňte, že každá kotva je pevně vtažena do trupu a řetěz držen brzdami. Efektně se kývající přibližně tunová kotva sice existuje ve fantazii některých modelářů, ale ne na opravdové lodi. Kotva je zavěšena na řetězu (na malých plachetnicích či motorových člunech to může být i tlustší lano). Články kotevního řetězu mají v drtivé většině středovou příčku, která zabraňuje jejich deformaci. Pokud si článek kotevního řetězu důkladně prohlédnete, vidíte, že je zhotoven z velmi tlustého materiálu a na rozdíl od článku normálního řetězu má jiný tvar, takže uvnitř článku není moc volného prostoru. Nevím, jestli by si někdo troufl na přesně maketové domácí zhotovení.

Jak vyrobit kotevní řetěz?

Já dělám řetěz z měděného drátu následovně: V přípravku potřebné velikosti (viz obrázek) nejdříve zhotovím polotovary jednotlivých ok. Pak pinzetou opravím nedostatky ve tvaru, konce drátu zabrousím natupo a páječkou spájím oko v jeden celek. Pak jehlovými pilníky odstraním přebytečný cín a mohu připojit další článek. Není to tak složité, jak by se mohlo zdát. Ostatně dělám vždy jen tu část řetězu, která je viditelná. Nezapomeňte ještě na kvalitní matnou černou povrchovou úpravu řetězu!

Materiál na výrobu dalších detailů

Dveře, poklopy a podobné drobnosti dělám zásadně z tabulkového materiálu, lepeného obyčejným lepidlem Agama na plastikové modely a povrchově upraveného barvami ve spreji nebo barvami Humbrol. Drobnosti z tabulek docela jdou, jen je potřeba dbát na zcela hladký povrch. Stopy po pilníku nebo brusném papíru jsou pod vrstvou nastříkané barvy jasně zřetelné.

Výroba dveří

Dveře se skládají ze dvou částí, ať jsou rovné, nebo se zapuštěnou střední částí. Vnější, která odpovídá rozměrově velikosti dveří na výkrese, a spodní o kousek menší (viz níže). Závěsy pak dělám z hliníkového plechu; jde-li o nějaký masivnější závěs, použiji opět kousek tabulky. Kliky vytvaruji z měděného drátu ve svěráku plochými kleštěmi a pinzetou. V měřítku 1:40 to nemůže být jen ohnutý drátek. Podrobný návod jsem zde napsal již před lety v článku Výroba klik k vodotěsným dveřím.

Pokud musím udělat dveře dřevěné, postupuji následovně: Nejdříve si obrys dveří včetně rámu nakreslím na papír a pak přímo na něj lepím jednotlivá prkna. Když jsou celé dveře hotové, odstraním přečnívající papír, a pokud je to nutné, obrousím zadní stranu. Drobné upozornění: dřevěné dveře bývají zasazené stejně, jako máte doma. Ty pancéřové, ale nikdy nelepte těsně na stěnu, vždy by měly být mírně nad ní. U skutečných dveří je totiž v rámu těsnění a do rámu zapadá protikus na vnitřní straně dveří. Samozřejmě je nutné se držet výkresů, případně fotodokumentace. Na dveřích jsou také zámky. Na dřevěných normální FAB a na ocelových a bednách pěkný visací zámek. Docela to ty dveře oživí.

 

Bedny

Výroba poklopů

Obdobně zhotovuji poklopy. Drobné vylepšení mám pro ty poklopy, které mají v sobě jedno nebo více okének. Tělo poklopu zhotovím přímo z čirého plastu a na něj nalepím rámy oken. Rám a to, co má zůstat čiré, jednoduše zamaskuji hnědou lepicí páskou, přestříknu barvou, přilepím závěsy, křídlové matice a ochranné pruty nad sklo. Poklopy také zřídka leží přímo na nástavbě, proto ještě ze spodní strany přilepím tenký rámeček kolem obvodu celého poklopu a je hotovo.

Všechny díly

Stavíme lodní makety - 1. díl

Stavíme lodní makety - 2. díl

Stavíme lodní makety - 3. díl

Stavíme lodní makety - 4. díl

Stavíme lodní makety - 5. díl

Stavíme lodní makety - 6. díl

Stavíme lodní makety - 7. díl

Obrázková galerie Foto: Ivan Grňa © 2013

Ivan Grňa