Parní Vyžlovka 2013 - jaký byl 10. sraz parníkářů?

Bohužel ne o všech víme a ne na všechny máme adresy, a tak byla účast taková, jaká byla. Zajisté je potěšitelné, že došlo k padnutí dosavadního rekordu v počtu modelů s parními stroji na lodněmodelářské akci na našem území, pokud si odmyslíme někdejší mistrovství světa v Borovanech.

Michal Šenekel své premierové účasti nemusí litovat - ačkoli se modelu Schmuggler - Pašerák moc velkou rychlostí uhánět nechtělo, cenu pro nejhezčí model mu již nikdo neodpáře. Za necelé dva týdny se v Jinolicích ukáže, zda mají podobný názor i bodovači při statickém hodnocení.

Nevídaná účast

Přes nevlídné počasí dorazilo 13 modelářů s 23 parníky A tak se v chladu mezi občasnými dešťovými kapkami po vodě proháněly parníky všeho druhu, přičemž došlo na klání o to, čí parník je nejrychlejší a čí nejhezčí. V první kategorii byl nekompromisním nepřítelem čas a v té druhé měli poslední slovo diváci. Těch bylo letos mnohem méně, nicméně prořídly jen řady náhodných kolemjdoucích. Modeláři z jiných oborů se na své kolegy, modeláře od páry, přišli podívat s chutí.

Modely ředitele soutěže Petra Stejskala: Ten nalevo je díky filmu notoricky známý. Poznáte ho? Napravo je 12 apoštolů (nedojel).

Vůbec poprvé se celá soutěž jela jako oficiální veřejná soutěž Lo-53. Důvodem bylo přilákat i ty, kteří na obyčejné srazy nejezdí. Podružným důvodem pak byl pocit většího finančního bezpečí pro případ, že by se něco nepěkného stalo - pára je prevít... Ačkoli jsem názoru, že by se pojišťovna umně vylhala ze svých závazků, nevidím jediný důvod, proč svazové pojistky při pořádání modelářských akcí nevyužít.

Black Bird Jiřího Voráčka vs. Turbinia Petra Stejskala z MK Lipence. Čí turbína bude rychlejší?

Soutěžní trať

Protože ve vodě zůstal zabodnutý dřevěný kůl, využili jsme jej pro ukotvení jedné ze čtyř bójek, kterou parníky objížděly. Oproti loňskému roku byla trať delší, lze-li usuzovat podle jízdních časů. Vinu na tom má Petr Stejskal, který z pozice ředitele soutěže prohlásil, že vrcholová bójka je moc blízko, a tak jsme jí k nevoli zbývajících parníkářů převezli dál. Anebo jsem na vině já, když jsem rozhodl o tom, že se pojedou dva okruhy. Konečně je to jedno, neboť podmínky měli všichni stejné.

Kolesový parník může vypadat různě - oplachtěná Olcha, výletní Vltava a nedodělaný Springer coby budoucí tlačný remorkér.

Obsazenost jednotlivých soutěžních kategorií

Největší zastoupení měly parníky s lodními šrouby (16), dále byly k vidění dva s turbínou a rovněž dva kolesové. Můj parní Springer absolvoval mimo soutěž svou první pokusnou plavbu po přestavbě na plyn a výměně parního stroje za americký. Jelikož se jedná o letitý nedodělek mých loděnic, do celkového počtu přítomných modelů jej nepočítám. Je na něm ještě práce jako na kostele, neboť původní nástavba z laminátových desek se v mezidobí napůl rozpadla a na nový palubní otvor stejně nepasuje - bombička se nevešla do podpalubí, a tak musela paluba pryč. Ivan Hořejší u své kolesové Olchy sice vezl bombičku na palubě, ovšem to je cesta, po které bych se vydával jen nerad.

Parníky a parníkáři, kam se podíváš. Tomáš Blahůtka (vpravo) se u svého Bandity potýká s dětskými nemocemi, které se vlečou neúměrně dlouho.

Jelikož to Ivan Hořejší vzdal, usmálo se štěstí na Jiřího Voráčka. Po letech se dočkal zlata, byť jen mezi kolesovými parníky. Jeho nová Vltava uháněla jako z praku a absolvovala dva okruhy s malou zastávkou u mola jako nic.

P 19, San Julian, Viktorka a Bertík a Elizabeth - to jsou jen některé parníky s lodními šrouby, které se do klání zapojily.

Konečně mezinárodně

Těžko popsat, co vše se na místě dělo, když člověk prostojí půl dne na mole se stopkami v ruce. Potěšitelné je, že letošní ročník dostal mezinárodní ráz, přičemž jsme se obešli bez tlumočníka. Jak je to možné? Jednoduše. Ze Slovenska k nám zavítal Alexander Čimo.

Der Seekadett a Radotín patří do loděnic Ivana Hořejšího.

Půlhodinovka

Novinkou byl vytrvalostní závod na půl hodiny. Alespoň takový byl plán. Horšící se počasí jej zkrátilo na 15 minut. Jelikož jsme nasadili koeficient pro přepočet kol podle délky modelu, zvítězil Ivan Hořejší s Radotínem. A vůbec nevadilo, že v okamžiku vypršení časového limitu měl své poslední kolo již pět minut odjeté, protože musel doplňovat vodu. Matematika je neúprosná:

Počet kol = počet ujetých kol / délka modelu v metrech

Počasí znepříjemňovalo celou soutěž, ovšem všechno zlé je pro něco dobré - stoupající pára byla tentokrát dobře patrná, což bylo efektní při hromadné jízdě 8 parníků při „půlhodinovce“.

Závěr

Tímto děkuji všem za to, že dorazili, omlouvám se za možné nesrovnalosti a těším se na viděnou zase na jaře 2014.

Nejen lodní modely lze pohánět na páru. Vpravo pak vidíte, jak těsno bylo na molu, když docházelo k výměně soutěžících.

Obrázková galerie - výběr Foto: níže uvedení autoři © 2013

Obrázková galerie Foto: ladous © 2013

Obrázková galerie Foto: Milan Dvořák © 2013

Obrázková galerie Foto: Ivan Hořejší © 2013

Obrázková galerie Foto: Otakar Křen © 2013

Obrázková galerie Foto: Petr Stejskal © 2013

Obrázková galerie Foto: Michal Šenekel © 2013

Obrázková galerie Foto: Jiří Voráček © 2013

Videosnímek (Ivan Hořejší © 2013) 2 minuty a 14 s na serveru YouTube

Pro MoNaKo ladous