V závěrečné části naší trilogie se podíváme i na to, že při stavbě Barrakud a jejich provozu nebylo vše zalité sluncem na první dobrou. Jako se to stalo jiným před námi, i my jsme si museli projít slepou uličkou. Rádi bychom se o své poznatky podělili, abyste stejné problémy nemuseli také řešit.
Správně vyvážené Barrakudy jezdily se stejnosměrným pohonem výborně. Ovšem projevila se jedna velmi nepříjemná věc – motor MIG 480 se docela dost zahříval. Po kontrole útrob se závada objevila. Za přehříváním motoru se skrýval zcela nedostatečný průtok chladící vody.
Přestože bylo nasávání chladící vody co nejblíže lodnímu šroubu, délka hadičky chlazení k regulátoru (0,5 m) a její následovné napojení na chladící spirálu motoru neumožňovala patřičný průtok vody. Kdyby Barrakuda jezdila rychlostí rychlíku, voda by se protlačila do výstupu chlazení. Ale při maketové rychlosti spirálka na motoru motor zkrátka neuchladí.
První, co mně napadlo, byl nucený oběh vody pomocí vodní pumpy. Prošel jsem všechny možné nabídky, ale, bohužel, rozměry všech nalezených pump byly tak velké, že se do trupu nevešly. Umístění pumpy na palubu pod nástavbu by zcela rozhodilo těžiště a vyvážení lodi. Jediným přijatelným řešením tedy zůstala výměna motoru při zachování maximální váhové proporce pohonu. Zvolil jsem:
Montáž nových komponentů proběhla velmi snadno, rozteče původního motoru pasovaly na nový skvěle. Kousíček jsem jen zkrátil pohonnou hřídel a přímou spojku nahradil flexi spojkou. Propojení chlazení regulátoru už byla pohoda. Loď šla pro kontrolu vyvážení znovu do vany. Trochu bylo třeba hýbnout s baterkou 4 000 mAh, 3 S.
Loď připravená k vyplutí by měla být vyvážená přesně podle čáry ponoru uvedeného v plánu!
Na zkušební jízdu jsem se vydal za pěkného počasí, foukal větřík, který dělal na hladině cca 2 až 3cm vlnky. Barrakuda vyplula a od prvních okamžiků jezdila skvěle. Loď jela jako z praku, příď prořezávala vlny jako nůž máslo, ani při ostřejších zatáčkách se nerozkolébala! To vše ani ne na půl plynu. Při větším množství plynu svištěla Barrakuda jako torpédoborec, i v té rychlosti stále poslouchala jako hodinky bez náznaku se převrhnout. Stejně tak se dokázala sotva viditelně šinout šnečím tempem vpřed nebo vzad, aniž by ji snášely vlny či vítr. Moc jsem si užíval přes ¾ hodiny nádhernou jízdu Barrakudy při všech možných jízdních režimech. Po téměř hodině na vodě proběhla kontrola útrob – v lodi suchoučko, regulátor studený, motor lehoulinko vlažný.
Jednomotorová Barrakuda o délce 720 mm s výše uvedenými komponenty jezdí bez přehánění výborně. K tomu je nutné dodržet vše uvedené v tomto a předešlých dílech. Terka Seberová jezdí s baterkou jen 2 200 mAh, čímž má ponor asi o 1 cm výš. A je to znát, hlavně při zatáčení, kdy se loď trochu rozkolébá. A než ji dovažovat mrtvou váhou (olovem) je lepší dát těžší akumulátor. Stejně ta skoro hodinová jízda s větší baterkou uteče strašně rychle![]()
Pro MoNaKo Daja + ZHZ
Jak jsme stavěli Barrakudy (1. část)
Jak jsme stavěli Barrakudy (2. část)