55. Jablonecká kotva a 51. Modrá stuha se vrátily na přehradu

Kategorie

Reportáže 2022

ladous

,

Pá, 30/09/2022 - 13:45

Počet komentářů: 0

55. Jablonecká kotva a 51. Modrá stuha se vrátily na přehradu

Hned po Nočních Běchovicích 2022 měli lodní modeláři možnost si znovu zajezdit s osvětlenými lodními modely, a to v rámci tradičních soutěží lodních maket v Jablonci nad Nisou. Nejprve se v sobotu 3. září konala 55. Jablonecká kotva, aby na ní v neděli 4. září navázala 51. Modrá stuha. Podobně jako několik posledních ročníků bylo možné kromě lodních maket nasadit do bojů plachetnice třídy Footy.

Po minulém ročníku, kdy se soutěže přestěhovaly do kempu Sedmihorky asi 20 km od města, došlo k návratu na vodní nádrž Mšeno, kterou našinec zná jako Jabloneckou přehradu. Vody bylo o poznání méně než v roce 2020. Zatímco u plachetnic Footy jsme vzniklou písečnou pláž přivítali, na startovišti lodních maket zkomplikovala postavení mola – to se zkrátka do písku celou dobu bořilo.

V sobotu bylo díky účasti polských kolegů k vidění 8 plachetnic Footy mezi seniory a 5 mezi juniory. Neděle byla již slabší, a to pouhé 3 modely seniorů a 4 juniorů. Setrvání do neděle jsem nelitoval, alespoň jsem mohl vidět novou plachetnici NSS-B Karla Šimůnka, kterou přišel dopoledne zajíždět. A také se mi, byť jen těsně, podařilo nedělní klání vyhrát.

Když se zrovna nesoutěžilo s plachetnicemi Footy, snažil jsem se zdržovat na startovišti lodních maket. Tam jsem zalitoval, že jsem nevzal též parník. Zatímco v posledních letech se dosti často stalo, že nebyl k vidění žádný, tentokrát na svůj čas čekaly hned dva. Pravdou je, že Michal Šenekel byl po celodenním čekání trochu vytočený, jelikož se s parníkem na vodu dostal až krátce před pátou. Třetí jízda za 100 bodů mu zlepšila náladu.

Zato Ota Křen se při jedné jízdě postaral o práci pro svážeče. Ačkoli jsem se snažil nalodit, jablonečtí junioři se nedali odbýt s tím, že je to jejich práce. V tom mají sice pravdu, nicméně zrovna u parníku, který třeba vyvařil vodu, neuškodí, když se pro něj vrhne někdo rizika znalý.

Celé noční jízdy jsem se tentokrát snažil fotit přítomné modely. Přitom jsem tu a tam podél břehu popojel s osvětlenou plachetnicí Iona Stanislava Jakeše, který ze svážecího člunu kontroloval průjezd vrcholovou brankou. Původně s ní najel na mělčinu, jenže jak se změnil vítr, dala se do pohybu. Po mém zásahu ještě několikrát. V pozdější fázi soutěže vál natolik stabilní vánek, že jsem s ní několik branek projel ve správném pořadí.

Noční soutěž přilákala 17 zájemců. Díky brzké tmě a začátku v osm večer tentokrát celkem odsýpala a obešla se bez zdlouhavých rozjížděk. Hlavní rozhodčí Otakar Holan o vítězi rozhodl na základě toho, kdo rovněji a plynuleji projel dokem. V tom se totiž v rámci urychlení hry nezastavovalo a též se neměnila jeho šířka.

Ostatně i přes den byl rozhodčích, kteří by v pokleku rádi měřili šířku doku, nedostatek.

Počasí panovalo po oba dny příjemné. Jen je škoda, že je místní přepychové WC v provozu jen přes den, hned by bylo kempování u vody příjemnější a myslím, že menší kemp by se na přilehlé louce uživil.

Závěrem připojím tradiční poděkování pořadatelům z KLoM Admiral Jablonec nad Nisou, bez nich by to opravdu nešlo.